Náhradní plnění

Náhradní plnění je náhradní forma plnění povinného podílu v zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP, dříve ZPS), které mají zaměstnávat všichni zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci, ať už se jedná o soukromé společnosti či státní instituce.
Náhradní plnění. V dnešní době tak často skloňovaná slova vyvolávající spoustu otázek. Ve skutečnosti se jedná o pragmatickou formu plnění povinného podílu, tzn. plnění podílu na zaměstnávání OZP neboli osob se zdravotním postižením a to minimálně 4% z celkového počtu zaměstnanců.

Jste-li firma zaměstnávající více než 25 osob, existují pro Vás tři možnosti, jak neporušit novelu zákona o zaměstnanosti, účinnou od 1. 1. 2012. Stačí zvolit jednu z následujících variant, případně lze tyto varianty také propojit:

1) Zaměstnáte příslušný počet osob se zdravotním postižením (OZP), tj. v min. 4% povinném podílu k celkomu počtu svých zaměstnanců

2) Odvedete finanční plnění této povinnosti formou odvodu do státního rozpočtu

3) Využijete náhradního plnění, v jehož rámci budete odebírat služby či výrobky od zaměstnavatelů s více než 50% zaměstnanci se zdravotním postižením, nebo od OSVČ se zdravotním postižením. Těmto subjektům můžete také zadávat zakázky pro odběr náhradního plnění.

Náhradním plněním se zprostředkovaně podílíte na zaměstnávání OZP.

Ve své podstatě se jedná o pomoc s řešením zaměstnávání OZP a splnění závazků vůči státu a zákonu o zaměstnanosti.

Proč zvolit náhradní plnění? 

Odběr služeb nebo výrobků či zadávání zakázek je mnohem výhodnější, než odvod tzv. invalidní daně do státního rozpočtu.

Finanční odvody státu rostou vzhledem k stále se zvyšující průměrné měsíční mzdě. Vy však můžete investovat své finance lépe prostřednictvím náhradního plnění, díky kterému Vaše peníze nespolkne státní kasa.

Jako zaměstnavatel můžete své peníze vložit do užitečných služeb či produktů, které byste tak jako tak při provozu a chodu svého pracoviště využívali. Získáte tak pro svou společnost užitečné služby či výrobky a neutrpíte ztrátu svých finančních prostředků.

Dle objemu odebraných služeb si jednak můžete snížit případný odvod, nebo se zcela vyhnout odvodům za plnění povinného podílu do státní pokladny.

Přečtěte si více informací v platné legislativě:

zákon o zaměstnanosti 435/2004 Sb.

(1) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce podle § 14 odst. 3 písm. b), se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní

a) zaměstnáváním v pracovním poměru,

b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech (§ 75), kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo

c) odvodem do státního rozpočtu,

nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

(3) Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v odstavci 2 písm. b) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky jen do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce (dále jen „limit“) a v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění údaje o poskytnutém plnění vloží do evidence vedené ministerstvem podle § 84.

(4) Nezaměstnává-li osoba se zdravotním postižením, která je osobou samostatně výdělečně činnou, žádné zaměstnance, považuje se pro účely výpočtu limitu podle odstavce 3 tato osoba za jednoho zaměstnance.

(5) Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Pro zjištění podmínky zaměstnávání více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech (§ 75), kteří jsou osobami se zdravotním postižením, uvedené v odstavci 2 písm. b), je rozhodný průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém došlo k odebrání výrobků, služeb nebo realizaci zakázek.

(6) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, způsob naplnění celkové výše poskytovaných výrobků a služeb nebo poskytovaných zakázek a způsob výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

Plnění povinného podílu, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen písemně oznámit místně příslušnému úřadu práce do 15. února. Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí